Už dřív mě napadlo, že by se hodilo někde utrousit zmínku o některých britských řešeních přechodů pro chodce, leč neutrousil jsem. Tuhle jsem si četl Highway Code, tedy pravidla silničního provozu, a ejhle: It is safer to cross using a subway, a footbridge, an island, a zebra, pelican, toucan or puffin crossing [...] Oni tu mají druhy přechodů pojmenované podle zvířátek? Tak se podíváme na to, co to znamená.
První je samozřejmě zebra, která nás nepřekvapí. Tento živočišný druh se tu ale nevyskytuje tak hojně jako v českých zemích. Hojným zjevem je místo, které je očividně uzpůsobeno jako přechod (např. má snížené obrubníky a ostrůvek), ale nijak označeno není, nanejvýš tečkovanými čarami po stranách. Tam chodci žádnou přednost nemají. Na přechodech se semafory zase zebry nejsou, oblast přechodu je ohraničena jen tečkovanými čarami.
Zebra je klasický přechod pro chodce s vodorovným značením bílými pruhy, v Británii často doplněný jedním pruhovaným sloupem s blikajícím světlem na vrchu na každém konci přechodu. Na zebře nemusí řidič pustit chodce přejít, ale jakmile je už chodec na přechodu, musí mu dát řidič přednost. Tady v Newcastlu takových přechodů moc není.
Pelican crossing má být správně pe-li-con – pedestrian light controlled crossing. To je obvyklé provedení přechodů pro chodce na křižovatkách. Před přechodem je tlačítko, které musí chodec stisknout, aby se do cyklu semaforů zařadila fáze zelené pro chodce – stejně jako je to v českých zemích na některých přechodech a křižovatkách. Přechod bez tlačítka jsem tu snad vůbec neviděl.
Často jsou semafory nastavené tak, že se zelené světlo rozsvítí na všech přechodech kolem křižovatky současně. Tím vznikají nevyužité časy. Poctivý chodec by při přecházení křižovatky napříč potřeboval čekat znovu, než doběhne celý cyklus semaforů. V praxi to není tak zlé, jelikož chodec smí přejít kdykoli – přecházení na červenou není v Británii přestupkem a málokdo tu skutečně na zelenou čeká, když vidí, že se dá přejít dřív. Takže chodec třeba ve volných časech mezi proudy přeběhne, a když potom naskočí zelená pro chodce, auta čekají zbytečně.
Další fakt je to, že jestliže tedy na všech přechodech kolem křižovatky je zelená současně (tj. auta ze všech směrů stojí), dá se křižovatka přejít diagonálně, ale zatím jsem nikoho neviděl tak chodit.
Puffin (anglické označení pro papuchalka) v této souvislosti představuje akronym pro pedestrian user friendly intelligent crossing. Využívá se hlavně tam, kde je světelná signalizace vytvořena jen kvůli přechodu pri chodce, ale i na přechodech na křižovatce. Viditelná odlišnost od pelikána spočívá v tom, že červený a zelený panáček nejsou na kůlu naproti přes silnici, nýbrž hned na panelu, kde má chodec stisknout tlačítko. Obsluha je tedy stejná jako u pelikána.
Technicky ale je hlavním rozdílem skutečně „inteligentní“ funkce papuchalčího přechodu. Systém zahrnuje několik čidel, které v plné konfiguraci detekují přítomnost chodců před přechodem a na přechodu, jakož i to, jestli se k přechodu blíží automobily. Dočetl jsem se, že čidla můžou fungovat na různém principu (kamera, infračidlo, radar, dokonce nášlapné senzory), ale nevím, co z toho se tady skutečně používá.
První z inteligentních funkcí puffina chodec vypozoruje snadno: pokud zmáčkne tlačítko v době, kdy se k přechodu neblíží žádná auta, zařadí se fáze zelené pro chodce okamžitě. Pravdou tedy je, že v takové situaci Angličan většinou prostě přejde na červenou. Další funkce nejsou tolik nápadné, protože by chodec musel uzpůsobit svoje chování, aby to mohl pozorovat. Zadruhé tedy: může se stát, že si chodec zmáčkne tlačítko, ale potom v mezičase odejde jinam nebo přejde na červenou dřív, než doběhne časovač pro rozsvícení zelené. Jestliže papuchalk zjistí, že už tam žádní chodci nečekají, požadavek na zelenou se zruší a řidiči pak nemusí zbytečně čekat. Do třetice, jestliže chodci zůstavají na přechodu dlouho (např. se tam šourá stařenka o holi), tak pro jejich bezpečnost systém pozdrží rozsvícení zelené pro automobily.
Ještě zbývá ten tukan (anglicky toucan). Toucan je jako „two-can“, tedy „dva můžou“ – je to společný přechod pro chodce a pro cyklisty. Tukaní přechod vypadá buď jako pelikání, nebo papuchalčí, ale je tam navíc světlo pro cyklisty.
Takže tolik asi o pěší dopravě v anglickém městě. Snad si brzo seženu nějaký bicykl, tak pak napíšu něco o dopravě cyklistické.
Žádné komentáře:
Okomentovat