Ten širý proud jak přejít mám

Ten nadpis jsem ukradl z české verze staré skotské písně. Je však poněkud zavádějící, jelikož nemám v úmyslu zabývat se poezií, nýbrž prostě tím, jak se člověk dostane z jedné strany řeky Tyne na druhou. Řeka byla odedávna využívána pro lodní dopravu, což představovalo pro stavbu mostů jistá omezení.

Mosty přes řeku Tyne v Newcastlu

V době, kdy se tu všude kolem těžilo uhlí a sváželo po primitivních železnicích k řece, plavily se větší nákladní lodi dál po proudu než dnes. Tuto dobu připomíná velká konstrukce na pravém břehu řeky, zvaná Dunston Staiths. Je to obrovská dřevěná estakáda, orientovaná po proudu řeky a oddělující malý záliv. Vedly po ní železniční koleje, aby na ni mohly najet vlaky s uhlím, z nichž se náklad překládal do lodí. Prý je to největší dřevěná konstrukce v Evropě. Na fotce ji nemám, ona z opačného břehu ani nevypadala nijak zvlášť hezky, ale můžete se podívat na internetové stránky spolku, který se o tuto technickou památku stará. Existují i staré fotografie tohoto místa.

S takovýmto industriálním mumrajem, prachem a kouřem se v těchto místech na řece Tyne už nesetkáte. Po levém (severním) břehu vede pěkná a pohodlná stezka pro chodce a cyklisty, a když po ní jdete nebo jedete po proudu, dostanete se do centra Newcastlu a přejdete kolem sedmi mostů mezi Newcastlem na levém břehu a Gatesheadem na pravém. Kolem řeky jsou tu úzké pruhy země placaté a pak se břehy zdvihají dost vysoko, takže většina mostů přirozeně vede vysoko nad řekou. Mosty jsou umístěné dost blízko u sebe, takže je lze i z nábřeží vidět všechny najednou.

Kdo dobře kouká (a zvětší si obrázek), napočítá na tomto obrázku všech sedm mostů přes řeku Tyne v Newcastlu

První most – Redheugh Bridge – je poměrně nový, betonový, pro silniční dopravu. Následuje příhradový most krále Edvarda VII. (železniční) a pak zase novější most královny Alžběty II., jehož nosníky jsou natřeny jasně modrou barvou a po kterém vede trať metra. V centru města je metro zakrtkované, takže jako cestující koukáte z oken vozu do černého tunelu, a najednou lup ho, ocitnete se 25 metrů nad řekou s výhledem na celé město. To z metra na Nuseláku neuvidíte.

Následují tři starší mosty klasifikované jako technické památky. Nejprve je to dvoupatrový High Level Bridge, kde ve spodním patře vede silnice a po vršku jezdí vlaky. Další most je podstatně nižší, vede v úrovni níže položeného terénu kolem řeky. Aby umožnil větším lodím proplout, je zkonstruován jako pohyblivý – může se otočit o 90 ° kolem svislé osy umístěné uprostřed mostu. Šestý most, zvaný prostě Tyne Bridge, je jedním ze symbolů Newcastlu. Je to obrovská nýtovaná konstrukce s jedním obloukem, která nese čtyřproudovou silnici s chodníky po stranách. Z přírodovědeckého hlediska je zajímavá tím, že na ni hnízdí racci tříprstí, jinak výhradně mořští ptáci, obývající nepřístupné útesy.

Odpředu dozadu: High Level Bridge, Swing Bridge, Tyne Bridge, Gateshead Millenium Bridge.

Sedmý most, Gateshead Millenium Bridge, je ze všech nejnovější (jak lze z názvu odhadnout). Chodci a cyklisté se po něm mohou dostat z jednoho břehu na druhý, aniž by museli šplhat na vysoký Tyne Bridge. Opět kvůli lodní dopravě je most zřízen jako pohyblivý – ovšem jak se hýbe, nemusí být na první pohled zřejmé. Z mnoha úhlů pohledu není vidět, že mostovka je zakřivená „do zatáčky“. Most je uchycený na březích ve velkých ložiskách, které mu umožňují naklopení kolem osy kolmé k řece. Je-li třeba uvolnit cestu vodní dopravě, velké hydraulické válce schované v jámách pod ložisky naklopí most o 40 °, čímž se oblouk o něco sníží, ale mostovka se zdvihne vzhůru do pozice stejně vysokého oblouku, a lodě tak mohou proplout.

Gateshead Millenium Bridge, v pozadí něco jako jsou v Pardubicích Automatické mlýny

Náčrtek sklápěcího mostu

Dál po proudu má okolí řeky více průmyslový charakter, najdete tam doky, jeřáby, stanoviště pracovních lodí pro pokládání podmořských kabelů (nebo aspoň tak mi to od pohledu připadalo), na jednom místě se tyčí zdaleka viditelné konstrukce připravených podpěr pro nějaké mořské plošiny. Blízko ústí řeky do moře se rozkládá nákladní přístav Port of Tyne a terminál, odkud plují veliké trajekty do Holandska. Tam už žádné další mosty nejsou. Místo toho vedou ale pod řekou dva tunely pro silniční dopravu a další tunel s dvěma tubusy pro pěší a pro cyklisty. Tam jsem teda ještě nebyl.

No a nakonec ještě blíž k ústí, kde leží čtvrti North Shields a South Shields, je zřízen Shields Ferry – přívoz pro pěší a pro cyklisty, který funguje v rámci MHD. Už jsme tam jednou jeli, je to pěkné svezení.

Stanoviště přívozu v South Shields. Čtveřice kůlů, z nichž jeden je mimo záběr, slouží pro zajištění plovoucí plošiny, která se po nich může šoupat nahoru a dolů podle přílivu a odlivu.

A přes tu řeku taky létají racci a smějou se lidem, kteří se lopotí se stavbou mostů a lodí, a kteří se podle příkladu opeřenců zařídit nemohou, ani kdyby pili Red Bull po tuplácích.