Železniční muzeum v Shildonu

V sobotu byla moje žena lenochod (jak sama řekla), ale nemohla za to, neb se o ni pokoušel nějaký bacil. Tak jsem vyrazil sám do železničního muzea v Shildonu, o kterém jsem se nedávno dozvěděl – není to daleko, je to vlastně ještě blíž než York, ale není to tak na ráně.

Nýtovaný podvozek elektrického vozu 2-HAP

Několik zajímavostí ze železniční techniky

Tento příspěvek, který zase patří do kategorie odborných pindů, je souhrnem vybraných zajímavostí z konstrukce britských železničních vozidel. Nemám na mysli žádné speciality, spíš obyčejné věci, které jsou na severoanglických nádražích k vidění běžně, ale v českých zemích jsou neobvyklé.

Podvozek s vnitřním rámem působí dojmem malého vozíku, kterému něco chybí

Železniční muzeum v Yorku (podruhé)

O víkendu nás navštívil kamarád z Čech, který byl v Británii částečně na pracovní cestě a částečně na dovolené. Jelikož je vláčkař, měl v plánu podívat se do železničního muzea v Yorku. Já už jsem tam předtím byl (viz článek z května), ale tak velké a zajímavé muzeum člověka zabaví déle než na jedno dopoledne, tak jsem do Yorku jel znova.

Lokomotiva jednotky HST (High Speed Train) fotografovaná z šotobalkónu železničního muzea

Metro v Newcastlu

Veřejnou dopravu v Newcastlu a okolní aglomeraci Tyne and Wear zajišťuje kromě autobusů i metro, které je jedním ze čtyř takových systémů městské kolejové dopravy ve Velké Británii – další jsou Londýn, Docklands a Glasgow. I přes drobné nedostatky týkající se (ne)spolehlivosti informačních systémů, padání stromů na koleje nebo výluk z důvod oprav trolejového vedení se jedná o velice užitečnou dopravní síť.

Mapka metra Tyne and Wear

Jak se jezdí vlevo

Jak je známo, Velká Británie patří k těm zemím, kde se stále dodržuje zvyk užívat silnice takovým způsobem, aby pravoruký účastník provozu mohl snáze na protijedoucího máchat mečem. Jinými slovy, jezdí se tu vlevo. Pro Evropana z kontinentu to znamená zvyknout si například na jiné zatáčení, jízdu po kruhovém objezdu a řízení automobilu.

Centrum Newcastlu je dopravní uzel, a to dost zamotaný

Tanfield Railway

Z článků, které jsem v poslední době napsal, by čtenář mohl mít pocit, že se v Anglii jenom flákám a jezdím po výletech. Jako výmluvu musím uvést, že v práci se nenasbírá námět na zajímavý článek tak rychle, a i kdyby, tak ho radši pošlu do Vehicle System Dynamics. :) Ale ne, taky brzo napíšu něco z práce. Ale hezky popořádku. Tak teď to budou poznámky z muzejní železnice Tanfield Railway, která se chlubí, že je to nejstarší železnice na světě, má nejstarší výtopnu a nejstarší železniční most.

Ranní vlak přijíždí do stanice Andrews House. Stačilo by už jenom nafixlovat rozostřené pozadí a vypadalo by to úplně jak z modelového kolejiště.

Železniční muzeum v Yorku

Když jsme minulý týden jeli do Yorku, navštívili jsme i Národní železniční muzeum, které v tomto městě sídlí. Muzeum má výborné zázemí se spoustou pěkně renovovaných vozidel, není to daleko od nádraží a od historického centra města a vstup je zdarma, jak tomu často v britských muzeích bývá.

Lokomotiva na točně ve Velké hale Národního železničního muzea v Yorku

Stephensonovo železniční muzeum

Newcastle a okolní rozlezlé osídlení kolem ústí řeky Tyne (Tyneside) je spojeno s prvopočátky železniční dopravy a zvláště pak se jménem George Stephensona, nazývaného Otcem železnic. Jeho syn kupodivu nebyl železnice, nýbrž Robert Stephenson, další významný konstruktér a stavitel. Nedaleko místa, kde se Robert narodil, se nachází železniční muzeum pojmenované podle obou Stephensonů.

Lokomotiva řady 08 na muzejní železnici North Tyneside Steam Railway

Ten širý proud jak přejít mám

Ten nadpis jsem ukradl z české verze staré skotské písně. Je však poněkud zavádějící, jelikož nemám v úmyslu zabývat se poezií, nýbrž prostě tím, jak se člověk dostane z jedné strany řeky Tyne na druhou. Řeka byla odedávna využívána pro lodní dopravu, což představovalo pro stavbu mostů jistá omezení.

Mosty přes řeku Tyne v Newcastlu

Papuchalčí přechod

Už dřív mě napadlo, že by se hodilo někde utrousit zmínku o některých britských řešeních přechodů pro chodce, leč neutrousil jsem. Tuhle jsem si četl Highway Code, tedy pravidla silničního provozu, a ejhle: It is safer to cross using a subway, a footbridge, an island, a zebra, pelican, toucan or puffin crossing [...] Oni tu mají druhy přechodů pojmenované podle zvířátek? Tak se podíváme na to, co to znamená.

Den na cestách

Datum sedmnáctého ledna v kalendáři znamenalo, že je čas doplnit chybějící pracovní výkazy, zazálohovat data, odevzdat v práci klíče a počítač a jít se studenty do pivovarské hospody. Všechny výše uvedené položky byly úspěšně splněny. Prodloužený víkend jsme strávili stěhováním a balením, a je-li už řeč o trávení, je třeba zmínit i vynikající bramborové knedlíky s uzeným masem od maminky, které byly důstojným rozloučením s českou kuchyní. Pak už zbývalo jen vydat se na cestu.

Pracovní pohovor

Dokud nemám nic aktuálního, co bych napsal, alespoň se vrátím ještě k minulému roku. V polovině září jsem obdržel z univerzity v Newcastlu pozvánku na pracovní pohovor. Bylo možné jej vykonat jako telekonferenci, ale vzhledem k tomu, že univerzita proplácí cestovní náklady a ubytování (na jednu noc), rozhodl jsem se udělat si výlet. Ještě mi poradili šikovný letecký spoj, který byl jak nejrychlejší, tak nejlevnější, a přizpůsobili čas jednání tak, abych se tam tímto spojem pohodlně dostal.

Za plotem možná tráva není vždycky zelenější, ale za Kanálem určitě jo.